DoporučujemeZaložit web nebo e-shop
 

Rybarina.eu - Lov kaprů a sumců‚ stránka o rybaření

Kubšovka - Monstrum od Kolína

                                                                                                                                                                                                                              

Monstrum od Kolína

Devátého července 2015 se naplnila naše již déle plánovaná výprava na sportovní revír Kubšovka. Tato pískovna  je proslulá hlavně tím, že v ní plave nejméně deset druhů jeseterů včetně jesetera bílého a vyz velkých. Ač nejsem vekým příznivcem a návštěvníkem soukromých revírů, tak v tomto případě o mé návštěvě rozhodla v první řadě touha po ulovení velkého jesetera, což u nás ve volné přírodě není možné a také pozvánka od majitele revíru Františka Říhy. Při příjezdu na Kubšovku nás mile překvapil správce který nám sám od sebe začal pomáhat v přepravě našeho vybavení na nejzašší místo pískovny. Výbavy a nezbytností bylo mnoho, už jen protože s námi přijela půlroční dcerka Libora a Petry  Alenka . Po přestěhování se a prohlídce luxusního karavanu, který nám byl speciálně zapůjčen a dopraven právě pro naší malou parťačku, jsme nachystali naše nádobíčko a zanedlouho přistály na hladině naše montáže. Jako nástrahu č.1 jsem já i Libor používal halibut pelety, které jsme sypali i do PVA pytlíků a občas jimy prokrmily i kolem našich nástrah. Záběry přišly vcelku brzy v podobě padáků s kterými jsme si dost dlouho nevěděli rady. Po cca desátém promrhaném záběru, jsme  tyto padáky  připisovaly menším jeseterům . Když se nepovedlo zaseknou ani v jízdě, začala se projevovat frustrace, která nás donutila začít experimentovat s délkou návazců a také s nástrahami. Výsledkem byl první zdolaný jeseter Libora na kombinaci halibutky nadnášené pop-upkou. K večeru se usmálo štěstí i na Petru která zdolala krásného jesetera sibiřského. V noci jako by utlo ani záběr, ani popotah jen studený vitr který nás zahnal do chatky a Petru do karavanu k Alence. Druhý den začal v podobném duchu popotahováním a padáky a já byl stále bez ryby.Vyzkoušel jsem různé obalovací pasty rybích vůní,  těsta, boilies a já nevím co ještě a stále nic. Libor vsadil na  oblíbené peletky red halibut a krátký návazec a to se ukázalo být šťastnou volbou, protože do  deseti minut  sváděl nádherný souboj  s několika výskoky jesetera bílého, kterého jsem mu maličko záviděl. Krátce po tomto souboji si Libor zopakoval téměř totožný match s nádhernou vyzou.Po nafocení tohoto krasavce, jsem začal znovu experimentovat a skrátil návazec a místo 70 g zátěže jsem dal 150g  kterou používám jen na Labi při lovu kaprů. Tato kombinace mi přinesla sice úspěch, ale jen v podobě kapra a o toho jsem zrovna zde na Kubšovce nestál. I když mne také potěšil stále jsem doufal, že i já si konečně povodím pořádného jesíka. Ovšem to se stále nedělo a já přihlížel jak si Libor a Péťa vedou při zdolávání dalších menších kousků a já se pamaličku stávám chůvou malé Alenky. Nutno podotkout, že takhle pozitivní miminko jsem snad ještě neviděl, stále úsměv na tvářičkách a radost snad z každé grimasy kterou jsem na ni udělal. A tak běžel čas a přišla poslední noc naší výpravy a asi abych už nedoufal, začalo ještě pořádně pršet. Poslední záběr před půlnocí měl Libor a byl to kapr kolem 80cm který po vyfocení putoval zpět do vody a já s Liborem do spacáků. Ráno začalo balení a protože bylo nutné uvolnit naši chatku a místo dalším návštěvníkům. Přenesl jsem si můj tripod na vedlejší molo a rozhodl se ještě pokusit štěstí před odjezdem. Jako nástrahu jsem zvolil halibutku s kouskem romadůru a na druhý prut jsem dal jen romadůr přímo na háček a jal jsem se pomalu balit. Zrovna při skládání spacáku do lehátka začal pištět můj příposlech a za chvilku už stojím na molu s krásným kaprem lehce přes 10kg. Po 

vyfocení a puštění již druhý prut nenahazuji a vracím se k balení s myšlenkou, že mi prostě tentokráte jeseter není souzen. Jenže!!! Ani jsem nedošel k naší chatce a pííííííííííí ječí můj hlásič a vidím jak Libor zasekává a kříčí pojď Zdendo máš tam slušnou rybu ! Při doběhnutí přebírám prut a dovíjím v tu chvíly u druhého břehu vylítlo z vody celým tělem hrozné monstrum a já se hned podíval na můj prut a náhradní naviják na kterém byl ten nejlevnější vlasec o síle 0,34mm a pomyslel si, že tohle bude opravdu boj. A tak byl,  jeseter si bral z cívky pomalu ale jistě, žádné klepání nebo cukání, ale jen pomalý a brutální tah který jsem sice kontroloval, ale ne moc jistě. První krizová zkouška nastala asi po deseti minutách kdy se jeseter rozhodl jet přímo do vedlejšího mola a mě z obavy, že zajede do kůlu pod molem kde ho ztratím nezbylo nic jiného než se pokusit ho otočit. Snažil jsem se zabrat co nejvíce, ale zároveň se strachem, že povolí vlasec jsem přeci jen nechával (spíše citově) nějakou rezervu pro rybu. Jenže rybě to bylo vše tak nějak jedno a do mola jí chybělo sotva  pět metrů. V tu chvíly jsem již vsadil vše na hrubou sílu a akci mého kaprového prutu a to se ukázalo být platné i na toto monstrum. S oddechem a občasným přivinutím jsem kontroloval jak si ryba jezdí sem a tam. Libor se snažil natočit něco na video a stále mi něco radil, ale já do té chvíle vlastně nic jiné nevnímal jen rybu mě a naviják. Po zhruba dvaceti minutách se mi začalo zdát, že ryba slábne a tak jsem se snažil přitáhnout a získat nějaké metry v můj prospěch,což chvíly i šlo. Ale pak se  jesík asi rozhodl, že mi vyrve prut z ruky, protože předvedl pořádnou jízdu kterou zakončil výskokem a já sotva lapal po dechu a cítil jak mi pomalu hoří ukazovák kterým jsem dobržďoval cívku. Souboj už trval kolem půl hodiny a já získal pocit, že pokud nenastane nějaká chyba při podebírání můžu být vítězem. Libor a správce  již byli v neoprenech nachystaní ve vodě a já přešel na silové zdolávání kterému jeseter už vzdoroval jen zřídka a nechal se poprvé přitáhnout k molu, kde sebou mrskl a otočil se. V tu chvíly se potvrdilo, že to je Ruda největší obyvatel této pískovny a také největší vyza v Čechách. Po kratičkém výpadu jsem ho znovu nasměroval k molu kde si ho Libor přebral a společně se správcem se ho podařilo sklidnit a napůl vyzdvyhnout na plovoucí podložku. Adrenalin jsem měl snad i v uších páč jsem vůbec nevnímal gratulace od kamarádů. Byl jsem tak trochu mimo a jen se těšil do vody na focení a na to jak zvednu toho krasavce.  Obrovská radost byla znát i u všech co tam byli se mnou, dokonce i malá Alenka se smála ... Prostě BOMBA !  

Děkuju všem a speciálně Fandovi za možnost si prožít tento nepopsatelný zážitek a za super servis. A pro všechny kterým to zrovna nebere nepřestaňte doufat ono to přijde :-)  Zdeněk (Maxxx)

  VYZA VELKÁ

             

Naše hodnocení rybářského revíru Kubšovka

Pískovna Kubšovka se nachází v menším údolí  kde vás nebude nic rušit . Lovná místa jsou jen z jedné strany a ke každému z nich náleží chatka. Na protilehlé straně je svah vzniklý zřejmě dřívější těžbou písku a tak vzniká dojem izolovanosti od okolního světa, který jen tu a tam vyruší zajíc či srnka. Zarybnění zde naleznete opravdu unikátní. Mimo kaprů, línů a pstruhů je zde možno chytit jesetery bílé, ruské, čínské, jadranské, sibiřské, atlantské, malé a hvězdnaté. Další zdejší raritkou je veslonos americký. Hlavním tahákem je tu ale vyza velká  o velikosti 215cm/72kg a jeseter bílý 219cm /118kg Velké plus revíru je v zázemí, chatky, bufet s výčepem, možnost vysprchování, možnost nabití el.přístrojů i možnost zapůjčení podložek a podběráků. Velkou pochvalu zaslouží správce Libor který je neustále k dispozici, ochotně se vším pomůže a není mu cizí pomoci i  s trofejní rybou přímo ve vodě. Naše poděkování patří majitely Kubšovky panu Říhovi za perfektní servis. Kubšovku vřele doporučujeme těm kteří si chtějí splnit sen o trofejních jeseterech.

 

 Vypuštění jesetera bílého

Fota z vypuštění jesetera bílého 219cm /118kg do revíru Kubšovka

jeseter bílý  jeseter Kubsovka

jeseter bílý 219cm  jeseter bílý 118kg

                                                                                                                                                                                                               foto: Zdeněk M.