Návrat na kanál

Dne 5.5 i přes nepříznivou předpověď počasí znovu vyrážíme do Itálie. Na rybářských serverech se píše o tom, jak a kdo unikal od vody a jak bude pršet nejméně 14 dní v kuse. S představou rozvodněného Pádu a zavřených bivaků nakonec přemlouváme k odjezdu i Petru, která právě kvůli předpovědi počasí nechtěla jet. Na druhý den vyzvedáváme povolenky a zjišťujeme, že i větší ramena řeky Pád jsou nechytatelné a tak po krátké poradě volíme odjezd na kanál kde jsme si minulé léto dobře zachytali. Nutno říci, že Itálie nás přivítala vcelku slunným počasím a tak i vybalování bylo veselejší než jsme čekali. Já s Martinem zůstáváme na jednom z menších míst k bivakování. Libor s Petrou a dva Pádští nováčci Pedro s Karlem mají tábor asi 200metrů od nás. Po vybalení a odpočinkové kávě se pouštíme do rybářské rutiny. Jelikož už z léta víme, že zde nemá smysl zavážet krmíme plošně od středu kanálu k našemu břehu. Na první zákrm padlo cca 5kg pelet z Martinovy dílny a a zhruba 2kg boilies. Na Liborovém fleku po nezbytném nafeederování nástražek kluci zavážejí bójky na sumce. Druhý den po zakrmení přichází Martinovi první záběr a první kapřík je na podložce, má 82 centimetrů a nutno říci, že nám do žil napumpoval novou krev a hned po vypuštění krasavce dostřelujeme pelety. Zhruba hodinku po tomto záběru se znovu rozezvučel Martinův signalizátor

a tentokrát byl souboj o něco delší a kapr zrovna tak. Už při zdolávání se mi zdálo, že bude mít Marťas nový osobáček a také tomu tak bylo. Kapr byl sice vyloženě říčního typu, ale měřil úctyhodných 93cm a vážil zhruba 12Kg. Po gratulaci jsem byl rád, že jsme výpravu nevzdali a myslím, že i Martin. U Libora se povedlo zdolat prvního menšího sumce a ten den se již nic nestalo. Počasí nám přálo i když bylo proměnlivé jak kapří chuť k jídlu. Chvilku pršelo, chvilku pražilo slunce a z bezvětrného dne byl větrný a my se pomalu nestíhali převlékat a svlék

at. Další den se klukům povedlo vyvábit malého sumíka a i mě to začalo jezdit. První můj kapr měl 77cm a byl to nádherný řádkáč, vzápětí po něm přišel šupi kolem 80cm. Na večer pak přišel další řádkáč který mne moc potěšil, měřil rovných 89cm. V té chvíly jsem byl z výpravou už absolutně spokojen a to jsem netušil, že se na mne ještě ten den usměje štěstí v podobě sumíka 90cm. Od tohoto dne se lovecké štěstíčko přelévalo z jednoho na druhého a i Petra zabodovala v podobě sumíka kolem metru. Jediný kdo byl smolařem, byl Pedro a i když se Libor snažil mu na bójky umísťovat ty nejlepší cejny a zbytek výpravy mu držel palce nebylo to nic platné. Nutno podotknout, že Pedro byl na takovéto výpravě prvně a jelikož je zvyklí chytat na stojáku a na Slapech kde má Hausbot, bylo pro něj chytání v proměnlivém proudu kde se neudržela ani 150ka olovo dosti složité. Nakonec si alespoň slušně zafeederoval a věřím, že příště tu smůlu prolomí. Výprava se pomalu chýlila ke konci a úlovků v podobě kaprů a sumíků nám pomalu přibývalo,

avšak větší jak Martinův 93cm už žádný nebyl. Za to na druhém místě se začali ďít věci!

Ve chvíly kdy kluci zaváželi čerstvé cejny přišel Petře záběr od sumce. Nebyl jsem v té chvíly u toho a tak nedokážu přesně popsat jak souboj probíhal, Petra však přislíbila, že tento životní zážitek popíše sama v podobě článku. Zdolávání trvalo zhruba 20 minut a hned po té co kluci dorazily ke břehu mi zvonil telefon a v něm roztřesený hlas Libora oznamoval, že Petra má zhruba 180ku na prutu a tak jsme se vydali s Martinem na jejich místo. Když jsme dorazili byla už ryba zdolaná a tak jsme ji pomohli v plachtě vynést na trávník. Petra v té chvíly byla absolutně mimo a i přes únavu a těžký dech štěstím jen zářila. Pravý poprask však přišel, když bylo sumci naměřeno rovných 205 centimetrů. Následovalo mazlení, líbání a focení sumíka který mimo jemné odřeniny na hlavě byl v absolutně skvělé kondici. Po zhruba tříminutovém loučení ve vodě, která měla 16 stupňů sumík majestátně odplaval. Co dodat? Zase nám to Petra nandala a né po prvé. Už na Labi bylo vidět, že jí rybařina jde a hlavně baví. Po této události se povedlo Liborovi zdolat ještě160 centimetrového vousáče a nebylo pochyb, že výprava se nám vydařila. Poslední den před odjezdem i mě konečně zabral větší sumec a i když to nebyl obr, měl jsem z něj velikou radost. Měřil 140cm a já to s radostí volám Liborovi. Libor mi jen suše odvětil, že právě zdolal sumce podobných rozměrů a tak se nám naskytla možnost vyfotit sumčí double. Těmito sumíky jsme zakončily i naší desetidenní výpravu. Celkově bylo uloveno 17 kaprů a 10 sumců což odpovídalo i nestálému počasí, ale i tak jsme byli moc spokojeni.

Zdeněk

Rybarina.eu - Lov kaprů a sumců‚ stránka o rybaření

Turbodmychadlo,Vstřikovač

užovka červená

Zahradní houpačky, šití

Návrat na Kanál