Rybarina.eu - Lov kaprů a sumců‚ stránka o rybaření

 

Každý má v životě nějaký ten sen, něco co by chtěl dokázat, v čem být opravdu dobrý a takový sen ten vám dává sílu a chuť do života. Někomu se sny vyplní měrou vrchovatou a jinému se realizovat nepovedou třeba nikdy a sen tak zůstává snem navždy, takový je už sám život. Já nejsem vyjímka a tak jsem také měl vždy spoustu rozličných plánů ale většina z nich se časem rozplynula v nenávratnu, případně v konfrontaci s realitou neměla šanci na úspěch . Naštěstí ne tak sny o napínavých rybářských dobrodružstvích vonících dálkami,sny o nádherných nocích u řeky plné krásných,obrovských ryb. Není to tak dlouho co jsem sám hltal všemožné články a skupoval snad všechnu dostupnou literaturu o lovů sumců u které jsem pak trávil dlouhé zimní večery a v duchu si představoval jaké to asi bude až jednou i já ulovím svého vysněného velkého fousáče. Mé první pokusy o ulovení sumce byli mírně řečeno dost neohrabané a tomu většinou odpovídal i výsledný efekt. Měli jsme s přítelkyní na kontě pár fousatých miminek asi tak do 60cm při pokusech s rousnicí a na rybku celou sezonu ani záběr a to jsem u vody strávil dobře 40 dní a nocí. Začínal jsem mít pomalu podezření, že má touha po alespoň metrové rybě zůstane neukojena minimálně do dalšího zahájení lovu dravců. Byl konec září a já jsem noční výpravičku v té době považoval za poslední možný pokus této sezony a zároveň poslední šanci setkat se s velikánem ještě letos. Pamatuji si to jako by se vše odehrálo včera. Po příjezdu na vytipované místo jsem si připravil náčiní které tenkrát sestávalo z levného proutku na mořský rybolov,navijáku na kapry na který jsem pro jistotu tehdy namotal vlasec 0,35mm s nosností 17kilo a domníval se bůhví jak jsem sestavu nepředimenzoval. Holt jistota je jistota a já nechtěl nic riskovat. Nemohl jsem ještě tušit,že za pár let budu váhat takový vlasec použít i v případě že potřebuji zhotovit pevnou trhačku. Nicméně tehdy jsem byl spokojen a jako způsob lovu zvolil kdysi nejpoužívanější bójku,tedy tzv činku. Vše smontovat bez velké praxe mi dalo pořádně zabrat a také nástražní ryba,krásná podoustev se mi povedla ulovit až těsně před setměním. Vyvážení za tmy v malém ucházejícím člunku za pětistovku a s tím související komické situace, způsobilo všeobecné veselí u kolem sedících rybářů a dokonce jsem se dočkal i několika nejapných poznámek o tom,co tak asi muže šikula jako já pěkného ulovit. Byl jsem nakonec rád,že je vše hotovo a také,že jsem v okolí kolegům zlepšil náladu a zpříjemnil jim tak chvilky u vody. Ještě narychlo postavit stan který nám zapůjčila kamarádka se slovy že někdy nejde rozepínat zip,ale to přece nebudu ve chvíli kdy se spěchá na ryby řešit. Provizorní přístřešek stojí a my s Petrou vychutnáváme večerní kafíčko, kolem se rozhostí krásné ticho proložené občasným zálovem menšího dravce a my tak,unaveni po celodenních peripetiích začínáme pomalu klimbat. Zalézáme do malého stanu kde se sotva složíme na zem a okamžitě usínáme. Ze sna mě vytrhává zvuk hlásiče a já už tuším že můj první sumec zabravší na rybku se právě stává skutečností. Okamžitě se snažím vysoukat ven ale zapnutý zip ne a ne povolit a to jsem Petře kladl na srdce že se zapínat nic rozhodně nebude. Volám tedy na ni, že zabrala ryba a je potřeba neprodleně mi uvolnit cestu jinak stan zkrátka na místě zlikviduji a tak se rozespalá přítelkyně pokouší o nemožné společně se mnou. V tom se pomalu jedoucí ryba dává do tempa , hlásič začne neuvěřitelně kvílet a takový impuls už má křehká psychika prostě neunese,odstrkuji Petru a než by řekl švec trhám kamarádčin stan doslova na dva kusy. Okamžitě skočím po prutu a třikrát sekám, přesně tak jak jsem to viděl na sumcařských kazetách a dále poučen ,že sumec je třeba zdolat z lodi velím parťačce rychle do člunu. Polooblečená družka přestává bědovat nad zničeným stanem a bravurně naskakuje do napůl vypuštěného plavidla a je tak samozřejmě okamžitě celá mokrá. Nevadí,já už stejně stojím s prutem snad po pas ve vodě,takže urychleně přisedám do našeho plovoucího bazénu a udílím povely kterým směrem a jak rychle je třeba veslovat. Klobouk dolu před mou ženou,vše zvládá s přehledem a také naštěstí s nadhledem takže se po chvíli ocitáme nad rybou mých snů. Nejeví se na udici nijak velká,ale já jsem si jist,že vytoužená metrová hranice bude tentokrát překonána. Ještě parkrát zapumpuji a na hladině se vyvalí monstrum jaké jsem do té doby viděl pouze na fotografiích. Sumčí hmat mi vzhledem k obrovské tlamě nepřijde jako dobrý nápad a tak sumce přitáhnu za návazec,nasadm cosi jako kravatu a společnými silami ho s Petrou dostáváme do potápějícího se člunu. Ženská se zděsí,že jí ta obrovská ryba určitě kousne,ale daří se mi ji uklidnit a poté snad silou vůle dopravím naše prazvláštní sumcařské plavidlo do bezpečí kde máme konečně pevnou půdu pod nohama. Na krásnou rybu na dně člunu se nemůžu vynadívat,je prostě nádherná a navíc se mi zdá i řádně veliká. Po změření zjišťuji,že fešák má rovných 120cm a je to ten největší sumec kterého jsem dosud na vlastní oči viděl. Radostí bych křičel,ovšem kolega od vedle kterého naše počínání pravděpodobně vzbudilo a následně zaujalo mne rychle vrací nohama na zem,když suše konstatuje ,že nechápe co to tu s takovým mrzákem předvádíme za cirkus. Já si však radost kazit nenechám,pořídíme několik vcelku povedených fotek a sumečka rychle pouštíme zpátky do řeky. Tak takhle to tedy všechno začalo. Čas plynul a já dál chytal sumce na mé milované Berounce, a a postupně začal chápat spoustu věcí,které člověk pochopí až když si u vody něco odkroutí,věcí které v žádné knize ani videu nenajde. Úlovky se postupně zvětšovali,povedla se nám nakonec na domácí vodě i ryba dvoumetrová a já už věděl že 120cm sumík žádné monstrum není,věděl jsem i to,že vlasec 0,35mm je vhodný maximálně tak k lovu kapra a také jsem začal toužit po oněch dálkách o nichž jsem kdysi snil,takových kde plavou ještě větší ryby a kde mohu prožít ještě mnohem větší dobrodružství. Díky dostatku času jsem si tyto své sny také začal plnit a postupem času poznal místa a ulovil ryby o kterých se mi možná ani nezdálo, přesto tahle historka s prvním sumcem zůstane už navěky v mém srdci a v mé paměti,byl to zkrátka první cíleně ulovený slizoun a tenhle příběh vlastně odstartoval vše co následovalo,všechno to po čem jsem v skrytu duše dlouhá léta toužil. Závěrem bych chtěl vzkázat začínajícím lovcům sumců aby k lovu této impozantní ryby přistupovali s pokorou,radovali se z jakéhokoliv úlovku a to i z malých ryb. Sumcař není ten,kdo si zaplatí zájezd na Ebro a bez sebemenší předchozí zkušenosti z tuzemských vod tam díky průvodci uloví velkého sumce, ale ten kdo chytá tyto tvory pravidelně,byt se mu velkou rybu ulovit třeba prozatím nepodařilo . Kdo moc tlačí na pilu se většinou jen tak pěkného úlovku nedočká,tím jsem si téměř jist.                                                                                                                                                                                                                                                                                             Hrdobec